[jachta look]

16. april 2017 at 20:49 |  fashion
 


[frenchie]

11. april 2017 at 21:39 |  fashion


[réver]

14. march 2017 at 20:00 |  fashion

[2O16]

31. december 2016 at 17:05 |  Diary


Miluju tohle období roku!
Fakt nejkrásnější čas vůbec. Ne, že by nějaký roční čas nebyl krásný, ale tohle je pro mě to nejtřpytivější, nejmagičtější, nejvíc nejlepší. I když v podstatě jen ležím a spím. Zbožňuju to nekonečné přemýšlení a hodnocení uplynulých událostí, asi teda proto, že jsem prožila zase parádní rok...

Asi největší událostí bylo, že jsem musela změnit zaměstnání. Za normálních okolností bych něco takového určitě nedopustila (z astro soudku - býci změny nemají rádi a já teda tuplem!), ale když se něco musí, tak se musí. Už jsem to nějak necítila. A když něco necítím, tak víte jak.. Nelze. Fakt mě strašně mrzí, že jsem přišla o každodenní kontakt s Geistulí, ale to je stejně kámoš navěky, to se nějak udělá. Každopádně tohle rozhodnutí hodnotím velice pozitivně a líp jsem asi udělat nemohla. Teď mám fakt epesní práci, pro kterou zase ráda vstávám a těším se na své epesní koležanky. Ty teda svištěj, to vám povím! Někdy je prostě potřeba poslechnout intuici, změnit vody... Paráda.
(Měla jsem i jednu pracovní mezistanici, kterou, abych pravdu řekla, trochu vysouvám z paměti. Docela omyl, ale to se stává! :D Věřte, že ne vždycky je všechno zlato, co se třpytí. Třpyt mě trochu oslepuje, ale vždycky prohlédnu, bacha jo! :D Poznala jsem ale díky této mezistanici pár výborných dívek, to bych nesměla opomenout. Zdravím vás, dívky, jste bezva :*)

Narodil se nám malý Max! Znáte mě a děti, ale dokážu ty uzlíky ocenit, když si je pořídí šikovní rodiče, co mají něco v hlavě. Těmi jsou právě Peťka s Pepou! Chtěla bych jim poděkovat za krásnou událost roku dva šestnáct, protože to jsme teda všichni děsně prožívali a ten malý šibal nám všem přinesl spoustu radosti. Dokonce i mance Hance, která ho bere jako vlastní vlákno :D
Bellinka měla asi první životní zranění, které jsme samozřejmě ale zvládly jedna báseň. Natrhla si, chuderka, packu na jedné z našich divokých vycházek, krve teda jak blázen, ale zhruba měsic machrovala na sídlisku s obvazem (statečná dívka, ne) a nožka se uzdravila. Je mi vším.
Viděla jsem mou krásnou samici Rihannu a milované Die Antwoord! Obě koncertní události jsem si užila s dívkami prvotřídní kvality, Mulan a Sylvou, jsem za ně ráda, ono já s těma svýma fóbiema, to taky není moc jednoduchý. Byla to vážně zábava! Na Riri jsem se konečně setkala i s Trinou a Hexy, což jsem sice zapomněla zdokumentovat, ale v srdci ony momenty chovám navdždy! Jakto, že po světě chodí tolik magických dívek? Chci je všechny pozlatit.

Jinak jsem toho teda moc nepocestovala, ale jak já vždycky říkám - já se nacestuju až až a nemusím se hnout z města. Jestli si jako rozumíme. Haha. To zas byla exotická divočina! Nejvíc mě zaujaly ty tagliatelle. I přes onu mírnou italskou averzi, kterou jsem si nedobrovolně letos vypěstovala :D
Nemovitosti si prohlížím už skoro dva roky! To jsem si taky zadivočila, tyjo. S lidma je to těžký, ale nebýt nemovitostí, přijdu o dost zásadních magických momentů tohoto roku. Díky.
A už nebudu mluvit v hádankách, slibuju!

:)

Na starbojovi jsem umačkala replay button, nemůžu si pomoct, já toho Abela prostě hltám. Už když se mi u facebooku klepaly prsty z Peti! (to už je dlouho, bebe) Mám novou tetovačku, bez Styxů by život nebyl ončo. Je to divný popsat, ale ty salónové návštěvy prostě.. prostě jsou moc. A potřebuju nutně další. Letos si nechám Aladdina vytetovat na prsa.
Sabinne je mgr, dej bůh štěstí, viděla jsem naživo Petru Lavlyhérovou, což ve mě zanechalo hluboké stopy a musím přiznat, že jsem se do ní celkem zaľúbila, užila si s Nicole super Prahu, zažila jsem první tinder špás, celkem jsem se naučila mít ráda léto v naší zemi, konečně jsem se mohla radovat z bráchovy dokončené práce na autě, byla jsem pyšná na svou tetu, která se konečně po dvaceti letech posunula dál, setkala jsem se se svou bývalou láskou po čtyřech letech a zjistila jsem, že fakt spíš asi ne. Ale víte, jak je to s láskama. Velkýma. To už je prostě celkem rodina no. Neměli bychom je škrtat ze života.

Abyste si nemysleli, že jsem nějaká až moc sluníčková - jedna věc mě teda fakt štve. V pondělí jsem si objednala diář a ještě mi nepřišel. Jsem rozrušen. Nemám ráda, když začne nový rok a já nemám připravenou adžendu :D Kdo je se mnou? Asi nikdo, co :D #barčiživotníkatastrofy

Mám vážně všechno, co chci. Všechno.
To mi umožňuje mít radost z všedních věcí, které jsou pro mě nejdůležitější. Strašně se těším, co nový rok přinese. Jsem fakt ready! Mám mnoho plánů, pár už je černých na bílém. Těšíte se na třetího dubna? Já do té doby asi třikrát cvrnknu do trikotu. To je konec. ♥

Ted už se třpytíme a chystáme se k
🐟 na špás.
Jestli můžu ještě za pět dvanáct poprosit, myslete na ty psy.
Ten můj se právě teď krčí pod stolem...

Všechno nejlepší!

B.

instagram




[2O15]

31. december 2015 at 18:03 |  Diary





Jste tu ještě někdo? :)

Nestíhala jsem se blogu věnovat, ale tenhle článek být musí.

Naštvala jsem se a řekla čau.
Nejlepší rozhodnutí tohoto roku!
Ale pár dobrých věcí mi to dalo - Míšu a zkušenost.
Poprvé jsem se potkala s Petrou, tehdy jsem vůbec netušila, že to o pár měsíců bude můj šéf a moje soulmate.
Jsem za ni tak strašně vděčná, že to ani popsat neumím.
Bellinka už je velká holka a už si to bez ní fakt neumím představit.
Poprvé jsme se online poznali s Kubáncem. Mnoho legračních chvil, musím říct!
Jednou večer s beďarem natřeným zubní pastou jsme s Bells narazily na Kristýnu a Lexe. Opět - o pár měsíců později - kámoši jak víno!

"Mami, neuvěříš, já venku potkala nějakou exotickou dívku, měla fajného psíka a já zubní pastu na obličeji, skákali s Bellinkou, a..."

Začala jsem dělat to, co dělat chci.
V práci jsem potkala ženy mého srdce. O Petře už řeč byla, pak je tu ovšem Týna a Adél a já nemohu.
Ty letní noci strávené v práci byly sranda, nakonec fakt jo.
Naučila jsem se spoustu věcí a získala supr bosse.
Ačkoliv jsem nikdy netušila, že se to bude ubírat právě italskou cestou.

Dostaly jsme s mámou darem lístky na Shakespearovské slavnosti. Bylo to bezvadné!
Nechala jsem se zas potetovat a udělat si další piercing, po kterém jsem takovou dobu toužila.
Koupila jsem si postel, což je dost velká událost. A taky hodinky, které byly na seznamu roky.

Začaly jsme chodit s Adél cvičit. K neuvěření? Asi jo. Ale uvidíme, jak se to vyvine v roce dva šestnáct!
Potkala jsem spoustu Italů, kteří mi prostě nějak přirostli k srdci, ačkoliv to bývá fakt těžké. Zdravím, Valentinko! :)

Když už jsme u toho - konec zaří a říjen byl fakt hyper těžkej. Pochopila jsem, že když se otvírá nový obchod, tak to ne vždy přijede udělat nějaká firma. Takže do rána pěkně krabice a rejžák do ruky :)
Byla to lekce! Jak fyzická, tak psychická.
Říct ahoj mötivi bylo moc těžké. Ale zas je něco před náma, to je důležité.

A jedna z největších věcí - ostříhala jsem si vlasy :P
Potřebuju pauzu!

Upřímně - trochu se obávám toho, co přinese další rok, ale zároveň jsem děsně ready.
Nikdy totiž nic není taková katastrofa, jak se zdá.

Hrozně vděčná, hrozně, hrozně moc!!!

Mám vás rád!
Pokud chcete zůstat v kontaktu - vždycky jsem tady -> https://www.facebook.com/baarrccaasblog/

Teď už musím běžet, mám na očích třpytky, takže víte, jaký je čas... ♥

B.

[hledám]

6. july 2015 at 18:17 |  Diary


Svět se mi poslední dobou zdá nějakej divnej,
ale snažím se plout na jeho vlně. Na vlně, kterou mí nabídl.

Tak si tak surfuju. 🌴

Where to go next