December 2011

[two thousand eleven, you were amazing]

31. december 2011 at 23:47 Diary
Já Silvestra fakt nemusím. Vždycky jsem myslela, že je to kvůli mému nevelkému party-fanouškovství, poslední roky mi ale dochází, že je to kvůli tomu smutnění, které mě vždycky ty poslední noci konkrétního roku doprovází. Smutnění za tím, co bylo, ale taky obavy z toho, co bude. Malé ohlédnutí ale udělat musím, tenhle rok byl úžasný a rozhodně si to zaslouží:')

Myslím, že jsem vážně dospěla. Potkalo mě dost zásadních věcí, před které jsem byla postavena s vytřeštěnýma očima a měla z nich obrovský strach. Třeba maturita. Všechny ty voplejtačky se zestátněním zkoušky dospělosti, všechny ty zmatky, problémy, neustálé změny.. Byla jsem doslova pokaděná až za ušima. Ještě jsem si zvolila všechno ve vyšší úrovni a s každým dalším dnem od nervů hryzala omítku:D Nakonec to ale byla jedna z nejlepších zkušeností ever. Bavilo mě to prožívat se všema spolužákama, protože i když se s ním nemusíte, všichni si byli rovni, všichni se podporovali a snažili se přivádět na jiné myšlenky. Stresíky, nervy, vtípečky a srandičky. Nakonec jsem z toho vylezla snad s nejlepšími výsledky z ročníku a byla na sebe fakt pyšná. Když si vzpomenu, že mi z toho málem vypadaly vlasy.. Nakonec jste na sebe fakt hrdí. Když tam těm učitelům sypete všechno, co jste do sebe nasoukali, všechno, co vám za ty čtyři roky dali a oni to ocení.. je to fakt skvělý pocit. I když myslíte, že nevíte nic, fakt. Měla jsem ho taky a o svaťáku jsem skoro nebyla schopná se učit. Nebojte se toho, je to pohodička:) Prošli jsme všichni a to jsme každý úplně jinej..

Za ten rok jsem měla milion nových známostí, přičemž v r. 2010 o mě snad nikdo ani nezakopl:) Moje úchylka na cizince byla ukojena, nikdy jsem netušila, kolik okolo mě žije cizinců. Ze začátku roku jsme se sblížili s Alim, léto jsem si okořenila černochem, prožila si úplně snový románek na magické dovolené na Korčule, zažila pár šíleně riskantních randíček, kdy jsem na ně musela 100% spoléhat třeba v Praze a vůbec jsem ty kluky neznala.. Itálie, Sýrie, Slovensko.. Fakt to všechno stálo za to:) Připadám si, jako bych žila v jiné zemi. Jsem ve styku s tolika cizinci a tak se mi to líbí. Pochopila jsem, jak je důležité líbit se sám sobě (i když na tom musím ještě sakra zapracovat, o tom ví hlavně Veroňica, která denně musí poslouchat mé stěžování si na jídlo ten daný den, na mé povadlé břicho, na mastodont-stehna, hnusné to a ono.. :D) Děcka.. jsme mladí a tohle už se nikdy nebude opakovat. Prosím vás, hlavně neposlouchejte žádné kecy o tom, že nejste hezcí, chytří nebo whatever. Všichni máme něco. Všichni jsme strašně bezva a je třeba si to užít. Přátelé, hudba, románky, fashion, knihy.. cokoliv. Have fun!:*

Nechala jsem si konečně propíchat uši, což jsem vždycky ohromně chtěla, A. se natrvalo odstěhoval, začala jsem kamarádit s Hýňou, poznala Sammyho, začala chodit na vysokou, vrhla se na vysněnou arabštinu, vydržela a pokračovala v nejezení žádného pečiva, začala jsem pít převážně čistou vodu a zase něco shodila. Konečně jsem vyřešila zuby, potkala spoustu nových lidí nebo lidí, které jsem dlouho neviděla. Miluju lidi z VŠ! (tímto posílám straaašně velké srdíčko, jste skvělí!♥) Četla, opalovala se, tancovala, pokračovala v habibi dances, fotila s bratrem, zevlila s Veru, malovala, vystavovala, cestovala, kafíčkovala, hodně spala, ale nejvíc se usmívala. A to je to hlavní. I když se vám některý rok nezdá třeba úplně nejlepší, hledejte na něm maličkosti. Vždycky se dá z každého roku udělat ten nejlepší vůbec. Máme to ve svých rukou a je škoda tu možnost promarnit:)

Léto 2011 bylo asi nejhezčí léto, které jsem zažila. Strašně mi chybí gympl, až mě to úplně trhá. Dvojčata jsou zase starší. Candy je pro mě každým dnem víc a víc důležitější. Miluju Froda. Stýská se mi po Tomovi, který studuje v PRG. Je jedno, jestli jsou vzpomínky smutné nebo plné štěstí, hlavně, že nějaké jsou..

Tak si to krásně užijte, ať už jste někde na paaaarty, nebo v klídku doma. Na tom nesejde:) Všem svým přátelům bych chtěla říct, že vás mám neskutečně ráda a jsem moc vděčná za to, že vás mám. Ať už se vídáme denně nebo nás kvůli vzdálenosti během roku spojuje hlavně internet. Jste báječní a já vás baštím. To platí i o všech, kteří můj blog čtou. Nebo jen ohlížej:) Moc si toho vážím, jestli to vydržíte i další rok - budu vděčná ještě víc:) A vůbec se nebojte a klidně se mnou víc mluvte:) Je vás tu stovka denně a všichni mlčí!:))))
Jdu otevřít daší frisečko a růžovýho Robby Buble, sledovat ohňostroje, slzička asi ukápne.. a budu čekat do šesti na Botu jménem Melichar:) Pohodička, ne?^^

2012, třes se, už jdu!:*

Spoustu lásky, úspěchů a hlavně - ať jsme healthyyyy♥
B. x

[sleepover bez spánku]

26. december 2011 at 16:48 Diary

Jsem rebel. :DDD
Piju hektolitry kolči lajt a po nocích nespím:D (to mi bude velmi slušet:DD) Původně to tedy měla být decentní, krátká návštěva, ale nějak se nám to protáhlo:D Chudák bratr na mě čekal do čtyř, že pro svou nebohou sestřičku zajde, aby nemusela trajdat po nebezpečné noční Ostravě a já tam se Sabinou šakalila až do rána bílého:D Měla jsem sice krize, jednou jsem to zalomila asi na deset minut v křesle (viz foto) a pak jsme spolu usnuly asi na hodinu v sedm ráno, když jsme kecaly při lampičce a čekaly, až se vzbudí lord Frodo:D Není to super, když máte volno, můžete si dělat, co chcete, a vykašlat se na spánek? Ach jo♥ Zase jsem se nasmála, až mě bolí břicho ještě teď:)) Ale.. Sabinne vám sice ráda půjčí svou sexy korunku z tanečních (či odkaď to:D), jinak je to ale hrozný tyran:D

Jsem ale hlavně hrozné prase.
Co já jsem všechno snědla.... !:DD Tedy, myslím, že toho nebylo moc, ale všechno to byly zakázané potraviny:D Měla jsem br. salát, smažené čuňačiny.. měla jsem dokonce zmrzku a na vodu se skoro vykašlala...!:D Je to skandál:D Problém ale je, že z toho mám úplně hororové stavy:D Kdybych nad tím mávla rukou se slovy: "Jednou za čas..", tak je to v pohodě, ale ta psychika mě asi sní:D No nic, zítra už žádnej svátek není, je na čase to zase brát trochu zodpovědněji:D Děti, pokud si můžete bez starostí dopřát, co o Vánocích chcete, fakt si toho važte..:D Já přibírám už z jednoho sousta navíc a je to fakt vopruz:D Teď si říkám, že by třeba Barborka čuňátko mohla jít cvičit, aby se v mžiku cítila líp, ale co myslíte, že udělám?:D Jistě, cokoliv jiného, ale k tomu se rozhodně nedokopu:D Aspoň uklidit bych si mohla, když už nic, ovšem já to radši dneska proležím u kompjůtru a užiju si volný byteček.. :D PRASATŮM ZDAR! ZEVLÍME!!!:DDD
Ne ty jo, to fakt není sranda, zejtra zase normálně svištíme, nakoupila jsem si pod stromek milion sexy hexy h&m outfitů a příští pondělí mě čeká randíčko, takže na to vlítnem pěkně z vostra a žádný prďácký výmluvy!:D

Držím vám palce, pokud jste na tom stejně, jako já, hlavně doufám, že jste si užili Vánoce a brzy nanapsanou:****

Lots of love,
B. x

[imma be under the mistletoe]

24. december 2011 at 2:22 Diary

veselé Vánoce všem, kůzlata♥

[vanilkovo-třpytivé ramblingování]

17. december 2011 at 21:43 Diary
*ulomenej nehet, sóry:D*

Ahoj koťata:*

Vlastně zatím ani nevím, co vám jdu povykládat. Tento týden byl úplně zabitej. Včera jsem jela s bratrem do nemocnice na ORL, aby mi princové doktoři už konečně řekli, co mi je. Pozor, chvíle napětí... opět vlastně nic. No, ano, je to docela legrace:) Pořád jsem ten týden polehávala a polehávala, není mi poslední dobou zrovna nejlépe (už jsem tu cosi psala..), ale zase mi nic není:) Jenom opět budu lítat po dalších doktorech:P (kdo mě zná, tak ví, že já a doktoři - to je fakt krize:D až na moji paní zubářkovou, to je mici♥♥♥) Já teda nevím, ale začíná mi připadat, že většina doktorů je fakt na prd. Nesmírně si tohoto povolání vážím a "doktor" je podle mého vrchol machrů, ale poslední dobou se nesetkávám s ničím pozitivním. Já jsem z jakékoliv nemoci úplně na prášky, ať je to rýmička nebo cokoliv jiného, a vždycky doufám (když se tedy cítím na smrt nemocná a odvážím se k doktorovi vydat), že mě uklidní a pomůže mi. Ale skutek utek:D Slyším jen "To bych nechal/a tak, běžte tam a tam.." :D

Takže si tak jako vařím zdravé obídky (docela neskromně si dovolím tvrdit, že jsem mistr masa!:D), ležím, spím, koukám na BigBang (co je lepší, než těžký chill chill odpoledne u BigBang v origošu?♥), hraju simíky a nedobrovolně odmítám všechny akce. Byla jsem tak akorát v tancích, protože to musím, ale jinak prdlajs. Ten následující týden se to ale chystám skutečně řádně napravit, když mi teda nic není:):D Hynek, Vídeň, vánoční shopping, zubař, knihovna, moc moc tanečků... snad vše vyjde, alespoň ten zubař je jistej:D ale to dám, kurňa! Co by ne! Zase mi zazpívá, pohladí a bude mě oslovovat "Baruško" a já ji samou láskou spapinkám:D

Poslední dobou se mi taky docela špatně cvičí, protože jsem z té nemoci, kdy mi nic není:D, pořád unavená a fyzická námaha je docela na prd, ale snažím se to dohnat. Alespoň malinko, zlehoučka. Když si vzpomenu na dny, kdy jsem cvičila denně jak drak, jede mi do očka slzinka jako hrášek, pač to už je asi v nenávratnu:D Třeba se chytnu za nos a v r. 2012 to rozjedu na plný gule:D Musím říct, že vánoční nálada se ke mně ještě jako vůbec nedostavila. Snažím se, co to jde, ale pořád kde nic, tu nic:D Dnes jsem sice pekla s mámou cukroví (hahah, není nad to, když děti pomáhaj s cukrovím - pokapala jsem čokoškou snad celou linku, když hráli v rádiu Moves Like Jagger:DDD), ale ani to nějak nezapůsobilo:) Dárků mám prdlačku, klasika, co je horší - nemám ani peníze:D To bude chtít něco DIY nebo tak:D Haha, to zas bude komedie:D

Hned jdu na to - pěkně si zacvičím a nebudu vás již dále otravovat, když nemám dále, co bych řekla:D Je to na štíra, no, ale příště to snad bude lepší, když už nebudu hajat doma u simíků s kolčou lajt!:D Ale i to je někdy fajn, takové období, že jo.. :)
Tak se mějte moc krásně, vánocujte a buďte hodní!

B. x

[hey there, i like your hair. let's make out]

13. december 2011 at 1:39 i heart this

Ou, háj, čulibrndové moji:)
Vítejte u dalšího dílu ze série "Baruna radí, přitom prd ví":D Snad se vám bude líbiti!

Tak, dnes jsou tedy na programu vlasy, to už jistě každý vidí:D Nemyslím si, že mám nějak extra žůžo vlasy, které mohou být vzorem, ale jelikož se mě na ně čas od času někdo zeptá, jako "Co a jak", tak jsem si tedy říkala, že by bylo fajn sem něco takového napsat. Třeba vám to k něčemu bude:)
Zprvu bych chtěla říct, že nepoužívám nic extra super cool. Vlasům se sice věnuju moc ráda, ale nepoužívám nic speciálního. Mám prd peněz (to už je druhé prd hned na začátku!:D) a upřímně si myslím, že se dá obejít i bez toho:) Takže žádné zázraky tady asi nenajdete. Jdeme na to!:)


1. SHAMPOOS: Tohle je snad ta nejindividuálnější věc ze všech. Každý sám si musí najít, který mu vyhovuje, to je jako s krémy na obličej třeba.. že jo? Osobně na tom moc nebazíruju, umyju si hlavu čímkoliv, ale třeba takový Fructis mi úplně zamastí a zaprasí hlavu. Leč mi krásné voní, nejde to prostě.. :D Většino používám šampóny z Oriflame. Když přejdeme to klišé "Beru všechno od Oriflame/Avon" (což u mě tak je), tak bych řekla, že jsou prostě nejlepší. Snad přírodní a rozhodně kvalitní. Mám tam spoustu oblíbených, s jakýmkoliv vlasovým problémem tam najdete šampón (a většinou i kondicionér) přesně pro sebe. Dále musím ale zmínit značku Cien (Lidl), která teda rozhodně sviští jako bejk. Dozvěděla jsem se o nich od Hynčete, ale všimla jsem si, že si pak značka našla spoustu fandů. Hynek mi doporučil červený (který je na poničené a vysušené vlasy), ale já tehdy čapla zrovna zelený (objem), ani už nevím proč.. Ten bych teda ale moc nedoporučovala, připadal mi nějaký.. divný:D Pak jsem tedy ale dala na rady Hynka a koupila si ten červený (stal se dokonce vítězem testu spotřebitelů). Tehdy k němu bohužel neměli kondiconér, což ale v závěru vlastně vůbec nevadí. Není potřeba. (a to já používala kondicionér fakt vždycky) Takže pište si - Oriflame a ROZHODNĚ červený Cien (bez konďáku:D)!!! Stojí 29,- takže no problémo. Ať ale používáte cokoliv, proboha, jenom si nemyjte hlavu denně. Úplně padám, když mi někdo řekne, že si myje hlavu ob den nebo denně nebo co já vím. To je skandál:D Jako jo, chápu, že někomu se hlava třeba mastí a není jiné východisko, ale víte, proč máte pocit, že si takhle musíte hlavu mýt? Jasně, vlasy se vám mastí, ale to proto, že jste je tak navykli, takhle se ty vlasy snad chrání, protože jsou furt vystavovány tlaku jako prase, když je tak často myjete a nevím, ale myslím si, že je to zbytečné. Zvlášť docela otrava. Já si myju vlasy jednou za týden a úplně mi to vyhovuje. Zkuste to zmenšit aspoň na číslo 2× týdně. Ony by si měly zase zvyknout. Je sice fakt, že ty poslední dva dny třeba už to není tak žůžo, ale pořád se to dá přežít. Nemyslím si, že každý den potřebujete mít vlasy jako ze žurnálu. Dají se třeba v pohodě hodit do drdůlku, ne?:)


2. MASKA NA VLASY: Docela mě překvapuje, kolik lidí vůbec nepoužívá masky na vlasy. Jasně, je to dost jako optional step, ale taky bezva věc! Třeba tato moje na obrázku (opět Oriflame) je na léto úplně bezvadná. Má chránit před sluníčkem a pocit, že děláte pro své vlasy něco extra v době, kdy na ně peče jako vrata (zvlášť tmavé, zkoušeli jste si někdy v létě sáhnout na hlavu?:D), je podle mě superiozo. Fandím snad úplně všem.. Myslím, že Glisskur masky na vlasy jsou dobré a nebo i ty, co se prodávají jenom v pytlíčku na jedno/dvě použití. Třeba Balea má, myslím, za dvacku super balzámy, kde si určitě vyberete. Já mám odzkoušenou tu pro hnědé vlasy a moc si ji chválím. Oživí vám hnědé tóny a vlasy jsou rázem mnohem zdravější. A mají tam určitě moc, moc druhů.. Masku dávám každé mytí, ale to nemusí být tak často, jak to komu vyhovuje.. Pokud si teda myjete vlasy denně, tak to asi ne:D A šoupněte ji na vlasy od krku dolů, ať se vám zbytečně rychle nemastí vrch:)

3. BLACK TEA: Božínečku, božínku, můj milovanej čajíček:) Možná to někomu připadá divný, ale tohle je fakt super věc:D Dřív mi mamka nosila takové ty velké sáčky na čaj do těch obrovských nádob, co se dávaj třeba do jídelen nebo tak.. To bylo super. Ale stačí, když si vezmete hrstku pytlíků, zalijete horkou vodou, necháte přes noc louhovat a když si budete mýt vlasy, tak si tam přilejte trochu horký vody, ať to nemáte studený. Opět to bezvadně oživí hnědé vlasy, nemůžu si vynachválit. A taky to dělám při každém mytí:) A hlavně to nesmývejte! (trochu čuňárna na ručníky - bílé bych nepoužívala, ale vyplatí se:) O blond vlasech nevím.. Jednou jsem četla, že blondies mohou používat čaj heřmánkový, ale to je trochu divný, když heřmánkový čaj je žlutej. Kdo by chtěl mít žluté vlasy?!


4. EXTRA PÉČE: *squeeeeek* Glisskur Regenerační expres balzám - the gold one♥ Bože, to je ale žůžová věc. Nemám zkušenost s žádným dalším z Glisskur (řekla bych ale, že budou taky dobrý), ale tento je na porouchaný konečky, suché vlasy a tak.. A můžu říct, že OPRAVDU funguje. Věřte mi, pokud ho budete používat pravidelně, když půjdete do školy, když vstanete, po tom co si umyjete vlasy nebo co, kdykoliv, tak se výsledky dostaví. A komu se dnes netřepí vlasy? Já nevím, tomu, komu ne, ten to vyhrál, ale my chuďátka pro to musíme něco dělat. Není to hezký, že jo. Tenhle stojí asi stovku (kolikrát se dá ale v Rossmannovi sehnat ve slevě i za 80,-) a vydrží dlouho, takže se to rozhodně vyplatí.


5. PŘELÍVEČEK: Dobrá. Tak tedy. Vlasy si ze zásady nebarvím. Mám z toho strach:D Vlastně ani nevím proč.. Ale kdo mě zná, tak ví, že mám spoustu šedivých vlasů. Máme to asi v rodině, prostě mám važně hodně viditelných bílých vlasů. Proto tak jednou za měsíc používám tenhle barvící balzámek. Vydrží to sice jen chvilku, ale mám ho ráda:) Stojí od 35-50 korun (nejlevnější je myslím ve Schleckeru, nejdražší asi v DM) a mají spoustu odstínů. Na moje vlasy stačí většinou dva. Tak jen tak pro orientaci.. Je to fajn.. kdo si třeba nechce barvit haare, ale potřebuje něco málo zakrýt nebo oživit, tohle je to pravé:)

6. DOPLNĚK STRAVY: Vždycky jsem chtěla vyzkoušet doplněk stravy pro vlasy, nehty a kůži (to většinou je kompletně takto, jde to ruku v ruce), až jednou máma vyhrála v časopise balík léků a byly tam tyhle (Revitalon). Jsem spokojená. Myslím si, že je to fajn.. Teď budu zkoušet trochu nové, ale pořád ta samá firma. Mám vždycky strach třeba po létě, že mi začnou vypadávat vlasy (což se mi na podzim vážně většinou děje, možná to tak má dost lidí, netuším), ale tímhle se dá předcházet (omezit) spoustě věcem. Rozhodně něco doporučuju přidat:) Chutná to sice jako psí granule (granule jsem sice ještě nejedla, ale víte jak, prostě když cítíte granule nebo když vejdete v supermarketu do té zvířecí části..), ale to se dá přežít:D S obtížemi, ale dá:D

Tak to je alles:) Určitě si zas vzpomenu na milion věcí, co jsem tady ještě chtěla zahrnout, ale to jsem celá já. Hlava děravá.
Tak teda doufám, že vám to v něčem pomohlo:*

Brzy na napsanou,
B. x

[sabinne goes to the uk]

10. december 2011 at 1:50 Diary

Sabinne sice do Británie skutečně nejede, ale plánujeme Vídeň. To je fakt.
To se taky počítá, ne?

Končím s němčinou, docela zásadní info. V únoru si dávám novou přihlášku, jestli ještě někdy uslyším "doooojče konzonantyše zysteeem..", tak se asi pozvracím. Nějak jsem přecenila své síly. Tedy, to možná ani ne, jen katedra germanistiky očividně nechápe, že většina z nás má dojč jako druhý jazyk (tj. začali jsme na střední, a ne, rozhodně to nebylo 132523 hodin týdně!). Whatever. Stane se. Už teď mi ale strašně chybí ti moji kulíšci♥ Stejská se mi jako vrata:/

V pondělí mě ale ještě čeká zápočet z arabštiny. To je teprve džouk. Tady zase nechápu já, jak mám po dvou měsících jedné hodiny týdně arabsky číst. Trochu mimo mě. Je fakt, že sice už dost přečtu, ale jedno slovíčko mi trvá asi 365 dní. Nedejbože, že se nad něčím zamyslím. Skáču po tyrkysovém paloučku na jednorožcích a arabština v tahu. No, bude to zajímavé, ale alespoň je nějaká sranda, že. Kdyby to neučilo to, co to učí, už si tu knihu asi osekám o hlavu:D

Jdu si uvařit konev ledvinovýho čaje (si, si, poslední dobou jsem dost.. porouchaná, škoda slov) a děj se vůle boží. Nevím, jak se řekne ani "Mám velký byt a nového kohouta", neumím psát, číst a už rozhodně nemám arabský přízvuk. Třeba mě za ty dva dny osvítí:)

Je třeba svléknout se donaha, posypat se třpytkama a koukat na Twilight. Mám nějaké tušení, že se pak všechno vyřeší.. (?) Anyone wanna join me?

Mějte se, lásky♥
B. x

[třpytivá mentolová duha tam na nebi]

3. december 2011 at 16:34 Diary

Ahoj kuřátka♥

Deník jsem odkládala, jak jen to šlo. Chtěla jsem ho odložit i dnes, abych pravdu řekla. Ani nevím proč. Snad proto, že mám pocit, že se mi poslední dobou děje spousta nehezkých věcí:D Snad třeba taky proto, že jsem čekala mnoho nových událostí přes víkend, které by bylo fajn zahrnout. Což se nestalo.. takže whatever, jdeme klábosit.. ^^

Ztratila jsem veškeré iluze o vysoké škole. A je to už vážně asi úplně v kelu:D Zásadní rozdíl - na střední studujete s odporem, plníte úkoly s odporem etc, ale děláte to s vědomím, že to nějak půjde. S obtížemi, ale půjde. Dávaj vám třeba šílený úkoly, šediví vám vlasy a při pohledu na ubíhající čas řvete, ale víte, že se to dá zvládnout. Když se ráno potkáme se Sabinne v tramvaji, já si strkám do krku prst, jakože se normálně fakt za chvilku pozvracím a líčím jí, jak už tam prostě chodit nebudu, že na Elektře nevystoupím a že další den už rozhodně nevstanu, ona se usměje a praví se vztyčeným prstem/slaďounkým úsměvem: "Ty jo, mě to baví!" WTF?! Přišla jsem na to, kde je chyba. Já si jednoduše neumím vybrat školu. Už se střední jsem byla v koncích a tvrdila jsem, že stejnou chybu už nikdy neudělám. Dobrá, stalo se, ale teď k jádru věci. JÁ TU NĚMČINU PROSTĚ NEDÁM. Je fakt legrační, když víte, co se stane za nějaký měsíc a půl. (spíš NEstane) Připadám si jako vědma, myslím, že od pondělí bych klidně mohla nastoupit do pořadu EZO TV. Jako angličtina je oukej.. scifi, ale oukej. Dá se to, je to i docela příjemný (bodejť by ne, Barboro, když tam aspoň rozumíš!) Ale dojč? Prosím vás, jestli vám mohu poradit, nechoďte na němčinu. Nedělejte to. Je toho moc a po čtyřech letech němčiny (tedy v případě, že nejste genius) to fakt nejde. Nevím sice, jak jsou na tom moji classmates (oni pořád tvrdí, že to nejde a nejde, ovšem když vidím, jak maj furt všecko naučený a připravený, mám pocit, že mě tahaj za nos!:DD), ale situace je již neúnosná:D

Já nevím, co mám dělat. Abych byla upřímná, nejraději bych šla z fleku pracovat. Kdybych měla někoho známého, kdo by mi někde zaručil dobrej flek, tak jdu. Pociťuji šílenou nechuť k učení:D (jestli je možné překonat můj rekord ze SŠ:D). Tedy, šlo by to, pokud by po mně nikdo nechtěl, abych šprtala miliony stránek dějepisu v němčině a pak si to tam šla odvykládat k Mathiasovi osobně, rodilému mluvčímu aus Dojčland. Máte všechno zaflákaný, nemůžete se s nikým ani domlouvat na víkendy, protože zápočtovej týden se blíží a vy prostě na nějaký vánoční events nemáte čas!:D Já se směju jo, ale ve skutečnosti zažívám hlubokou depresi:D Prožívám fakt krizi, takové to: "nejradši-bych-se-sebrala-jela-na-jih-a-dělala-cokoliv-jen-ne-se-učit-pro-pána-jána" Znáte to?:/:D Ostrava je děs, lidi se neuměj chovat, celá republika je bez peněz, špinavá a protunelovaná. Jsme tu jak loutky v ohradě a je mi z toho zle:D Na co se těšit na Vánoce, když mám v hlavu v knížce s názvem "O Bibli"?:D Já už ne-mo-hu-!:D Doteď to byla sranda, chodíte do školy, občas děláte nějakej úkol, připadáte si neuvěřitelně dospěle, nová banda lidí, strašný okna mezi přednáškama, meetings, kafíčka a pohodička. Teď?:D Zápočet z arabštiny (a to je to jen céčkový předmět!) mě budí ze spaní!:DDD On po nás chce arabsky číst!!!:D JAK?!!! JÁ TO NEUMÍM!:DDD

Chtěla jsem si tedy spravit náladičku a vydat se na vejletík do Prahy tento víkend, což opět nevyšlo a já mám takovej pocit, že kapsičku s názvem: "PRAHA" v mé peněžence bez milosti vyberu a pěkně rozmazlím sama sebe!:D Ha a bude. :D Jsem poslední dobou nějaká nemocná, zvětšily se mi uzliny na krku a donutilo mě to dokonce navštívit lékaře (já tedy k doktorovi ze zásady nechodím, to už to musí fakt hořet!:D). Měla jsem hroznej strach, co to bude (zkuste si hledat nemoci z vašich příznaků na google.com, to je lahůdka!:D), co se z toho nakonec vyklube. Musela jsem jít i na odběry krve, aby se to poznalo, ten den večer tam volám a proběhne následující rozhovor:
"Dobrý den, tady Barča Střelda, bla bla bla, jak to dopadlo?"
"Nooo, ano, ano, no všechno máte v pořádku!"
. . .
"Aha..? a.. co mi teda je, když je to v pořádku? Mám jako brát nějaký léky nebo co?"
"Noo na další výsledky si musíte počkat, zavolejte za deset dní, ano?"
????
Nemám slov. Říkala jsem si, že k doktorovi mě opět nikdo veeelmi dlouho nedostane:D Je to totiž k ničemu (krom paní zubařky Zerdy, ňuňuňu, to je moje prdelka♥). Tak jsem tedy žila celý týden v nevědomosti a .. pila čaj. :D V pátek mi volala doktorka: "Nooo, dobrý den, jak to s váma vypadá?"
:D
Stále tedy nic nevím. Prý jsem ok, uzliny mám ale pořád. Tak prej mě pošle na ORL. Háha. Budu se radši usilovně modlit:D Nebo půjdu raději k zubaři. . .

Co jsem to chtěla ještě probrat... Ooo, ano, miluju svého učitele arabštiny. Vím, že to opakuju už po 483., ale nemůžu si pomoct. ON JE TAK HODNEJ! Psala jsem mu v pondělí sms, že jsem v krizi a že zase nepřijdu a on na mě takhle♥:') (viz foto nahoře) Ou em dží, ti cizinci.. K tomuto se váže jedna zábavná historka. (lidé na fejsbůku ji už četli, ale whatever.. :D) Takže, vykračuji si (čti - ploužím se s mrtvolným výrazem) minulé úterý ze školy, jdu si a jdu, nějaký prošedivělý muž přechází cestu a nějak podivně na mě vejrá. Když zvednu obočí, tak mi začne mávat se slovy: "Bon jooour!" Trochu překvapeně tedy zamávám zpět, za chvíli už je u mě a bavíme se. Prej, že odkud jsem, že to není možný, že z Ostravy, jak se mám a jestli se můžeme bavit česky a bla bla.. Prej je z Afriky, ale žije tady už dlouho a jestli jdu na kafe. Samozřejmě spěchám domů. Docela se mi ale líbil, tak jsme si vyměnili číslo a dobrý. Prej má v mé části Ostravy kamaráda a taky fr. mluvícího a taky z Afriky, a jestli teda vážně nejdu, že se tedy loučí a ták. Usmívám se, jedu domů a najednou ejhle. Docvaklo mi to. Ten jeho super kamarád je určitě můj učitel arabštiny:D Bydlí totiž kousek ode mě a zas tolik francouzsky mluvícíh muslimů tady není, že. Háhá, ten svět je malej. Menší než si myslíme. Bude docela legrační, až se se svým novým nápadníkem vydám na nějakou africkou párty a vejdu se slovy: "Jéé, dobrý den, pane profesore!"

(bratr zrovna přišel do pokoje a říká: "No konečně tě taky vidím mít tam jednou i blogísek!" :DDD)

Díky za tak krásné ohlasy k minulému článku. Hrozně mě to baví a vidím, že vás asi taky:) Akorát poslední dobou chodím jak mrtvola:D Poslední dva roky na střední jsem byla schopná vstávat TAK brzo, jen abych se mohla pořádně vyfiknout.. A teď?:D To je zoufalost. Alespoň jsem už zahodila ten zvyk uklouzávat k botaskám. No way:D Já ráno vstanu, tak jak mám, pojím, přesunu se k Snídani s Novou a najednou se přichytím, jak otvírám oči, celá zmatená se podívám na hodiny a zjistím, že za necelých dvacet minut mám vycházet:D To je katastrofa. Jsou dny, kdy už dokonce počítám s tím, že prostě a jednoduše půjdu nahá:D Pokud má někdo tip, jak se z toho dostat a naučit se zase normálně vstávat, dejte vědět:* fakt mi to pomůže!♥:D

mějte se zatím krásně,
ily♥
B. x